|
|
Stanovení některých nutričních faktorů ve vybraných druzích ovoce
Smělá, Margita ; Vítová, Eva (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá stanovením nutričních parametrů a vitaminu C v různých odrůdách plodů jabloní (Pirus Malus, L.) a kdouloní (Cydonia oblonga, Mill.). V teoretické části jsou popsány obecné charakteristiky vybraných druhů ovoce, jejich zdravotně významné látky a použití. Větší pozornost je věnována vitaminu C, kde jsou popsány chemické vlastnosti a význam pro lidské zdraví. Jsou zde zmíněny i metody pro stanovení vybraných nutričních faktorů s důrazem na stanovení vitaminu C metodou HPLC. V experimentální části bylo analyzováno celkem 27 odrůd plodů jabloní a 16 odrůd plodů kdouloní, které pocházely z pěstitelské stanice Zahradnické fakulty Mendlovy univerzity. Pro stanovení vitaminu C byla použita metoda vysokoúčinné kapalinové chromatografie. Vitamin C byl stanoven jako kyselina askorbová. Součástí experimentální části bylo stanovení jednotlivých nutričních parametrů. V plodech jabloní a kdouloní byla stanovena sušina, celkové polyfenoly, celkové flavonoidy a titrovatelné kyseliny. Výsledkem bylo srovnání jednotlivých odrůd podle zastoupení a obsahu jednotlivých významných látek. Součástí práce byla i senzorická analýza jablek.
|
|
|
Hmyzí škůdci ovocných dřevin v sadech postižených tornádem
Mančíková, Radka
Pozorování výskytu hmyzích škůdců probíhalo v letech 2022 a 2023 na jabloni domácí ve dvou sadech na Hodonínsku, v Lužicích, v sadu zasaženém tornádem, a v Prušánkách. Při pozorování přezimujících stadií škůdců bylo v roce 2022 zaznamenáno celkem 6 159 jedinců ze dvou řádů, 4 čeledí. Nejpočetněji zastoupenou čeledí byli Diaspididae (5 922 jedinců), dále Tetranychidae (151 jedinců), Psyllidae (63 jedinců) a Aphididae (22 jedinců). V roce 2023 byl zaznamenán významný pokles početnosti zástupců všech čeledí. Průměrně byl vyšší výskyt škůdců na experimentální ploše v Prušánkách. Při pozorování mšic během vegetace byly zaznamenány dva druhy – Aphis pomi a Eriosoma lanigerum. Celkem bylo zjištěno 733 kolonií, druhové rozložení bylo zhruba stejné na obou plochách. Na jabloních poškozených tornádem bylo zjištěno nejméně jedinců mšic. Pomocí feromonového lapače na Cydia pomonella byl jeho výskyt potvrzen na obou experimentálních plochách. Pozorování probíhalo od 1.5. do 31.8., a během jeho průběhu byla zaznamenána dvě maxima výskytu. Sklepáváním od 22.8. do 25.9. bylo zaregistrováno celkem 331 jedinců, 7 druhů hmyzu z 5 čeledí. Nejpočetnějším druhem byla pilatka jablečná (Hoplocampa testudinea) (80 jedinců).
|
|
|
Mšice na ošetřovaných a neošetřovaných ovocných dřevinách
Prudíková, Tereza
Během roku 2022 byl sledován výskyt mšicovitých na jabloních s různou intenzitou ochrany na dvou lokalitách a pěti experimentálních plochách ve Starém Lískovci v Brně a v Květné u Uherského Hradiště. V únoru byla na jabloních sledována vajíčka mšicovitých. Bylo zjištěno, že na větvičkách na jižní straně a v dolním patře koruny je vyšší výskyt vajíček. Nejvíce vajíček bylo zjištěno v neošetřovaném jabloňovém sadu v Květné, průměrně 32 vajíček na 1 m délky větve. V termínech 3. 6., 29. 6. a 16. 7. 2022 proběhla vizuální kontrola početnosti a druhového spektra mšicovitých. Celkem byly zaregistrovány čtyři druhy mšicovitých na třech experimentálních plochách, mšice jitrocelová (Dysaphis plantaginea), mšice broskvoňová (Myzus persicae), mšice jabloňová (Aphis pomi) a vlnatka krvavá (Eri-osoma lanigerum). Největší početnost i nejširší druhové spektrum bylo zjištěno v neošetřovaném sadě ve Starém Lískovci, celkem 26 kolonií tří různých druhů (Dysaphis plantaginea, Myzus persicae, Eriosoma lanigerum).
|
|
|
Druhová diverzita původců kruhové hnědé hniloby z rodu Neofabraea v České republice
Pešicová, Kamila ; Novotný, David (vedoucí práce) ; Mazáková, Jana (oponent)
Rod Neofabraea je významný fytopatogenní rod rozšířený po celém světě. Čtyři z jeho druhů jsou zodpovědné za kruhovou hnědou hnilobu jádrovin. Cílem této práce bylo zjistit, které z těchto druhů se vyskytují na území České republiky. Během dvou let bylo získáno 81 izolátů Neofabraea, které byly identifikovány pomocí PCR fingerprintingu (primery ERIC 1R a M13-core) a sekvenace ITS, mtSSU a tub2.Výsledky ukázaly, že na území ČR se vyskytují druhy N. alba, N. perennans a Cryptosporiopsis kienholzii.Podle dostupných informací se jedná teprve o druhý nález C. kienholzii v Evropě. Dominantním druhem je jednoznačně N. alba. Jeden izolát (KP4) se nepodařilo určit do druhu. KP4 je velmi blízký C. kienholzii, ale je biologicky i geneticky odlišitelný. Dále byla porovnávána agresivita jednotlivých druhů k plodům jabloně. Nejagresivnější se ukázal být druh N. perennans a kmen KP4, naopak nejméně agresivní je C. kienholzii. Kmeny N. alba (KP36 a KP37), které byly izolovány v latentní fázi ze zdravého plodu a listu jabloně, prokázaly v infekčních testech patogenitu k plodům. Klíčová slova: agresivita, Cryptosporiopsis kienholzii, Dermateaceae, Helotiales, jabloň, Malus, PCR fingerprinting, skládkové choroby. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Jabloně jako zástupci užitkových rostlin z čeledi růžovitých (Rosaceae)
Šnorová, Markéta ; Skýbová, Jana (vedoucí práce) ; Odcházelová, Tereza (oponent)
NÁZEV Jabloně jako zástupci užitkových rostlin z čeledi růžovitých AUTOR Markéta Šnorová KATEDRA Katedra biologie a environmentálních studií VEDOUCÍ PRÁCE RNDr. Jana Skýbová ABSTRAKT Předložená bakalářská práce je věnována jabloním, jako zástupcům z čeledi růžovitých. Nejdříve jsem představila některé ostatní rostliny z čeledi růžovitých. Mým cílem bylo zpracovat téma jabloní z širšího úhlu pohledu. Od opylení až po sběr a využití jejich plodů - jablek. Zabývala jsem se také ekologickými nároky jabloní, jejich šlechtěním, odrůdami i historií jejich pěstování. Dále jsem vyzdvihla význam jablek pro člověka z hlediska výživy. Za účelem výuky jsem sestavila praktické aktivity využitelné v hodinách botaniky na ZŠ. A pro víceletá gymnázia jsem navrhla i laboratorní úlohy z chemie a biologie. KLÍČOVÁ SLOVA Jabloň, jablko, šlechtění, odrůda, výživa.
|
|
|
Kryokonzervace dormantních pupenů jabloně: Metodika
Bilavčík, Alois ; Faltus, Miloš ; Zámečník, Jiří
V současnosti se v ČR používají k uchování jabloně především metody ex situ konzervací na stanovišti, a také in vitro. Vzhledem ke strategii bezpečného zajištění rozsáhlého potenciálu genetických zdrojů je nezbytné uchovávat jabloně také zamrazením do ultra nízkých teplot - kryoprezervací. Na širším spektru odrůd jabloně byl vyvinut a odzkoušen dvoustupňový kryoprezervační protokol pro dormantní pupeny. Výsledný kryoprezervační postup umožňuje meristematickým částem přežití a regeneraci z ultra nízkých teplot. Pomocí vyvinutého kryoprezervačního postupu je možné bezpečně uchovat genové zdroje jabloně. Uživatelem metodiky je MZe, které ji uplatní v rámci „Národního programu konzervace a využívání genetických zdrojů rostlin, zvířat a mikroorganismů významných pro výživu a zemědělství“.
Plný text:  PDF
|
|
| |
|
|
Jabloně jako zástupci užitkových rostlin z čeledi růžovitých (Rosaceae)
Šnorová, Markéta ; Skýbová, Jana (vedoucí práce) ; Odcházelová, Tereza (oponent)
NÁZEV Jabloně jako zástupci užitkových rostlin z čeledi růžovitých AUTOR Markéta Šnorová KATEDRA Katedra biologie a environmentálních studií VEDOUCÍ PRÁCE RNDr. Jana Skýbová ABSTRAKT Předložená bakalářská práce je věnována jabloním, jako zástupcům z čeledi růžovitých. Nejdříve jsem představila některé ostatní rostliny z čeledi růžovitých. Mým cílem bylo zpracovat téma jabloní z širšího úhlu pohledu. Od opylení až po sběr a využití jejich plodů - jablek. Zabývala jsem se také ekologickými nároky jabloní, jejich šlechtěním, odrůdami i historií jejich pěstování. Dále jsem vyzdvihla význam jablek pro člověka z hlediska výživy. Za účelem výuky jsem sestavila praktické aktivity využitelné v hodinách botaniky na ZŠ. A pro víceletá gymnázia jsem navrhla i laboratorní úlohy z chemie a biologie. KLÍČOVÁ SLOVA Jabloň, jablko, šlechtění, odrůda, výživa.
|
|
|
Druhová diverzita původců kruhové hnědé hniloby z rodu Neofabraea v České republice
Pešicová, Kamila ; Novotný, David (vedoucí práce) ; Mazáková, Jana (oponent)
Rod Neofabraea je významný fytopatogenní rod rozšířený po celém světě. Čtyři z jeho druhů jsou zodpovědné za kruhovou hnědou hnilobu jádrovin. Cílem této práce bylo zjistit, které z těchto druhů se vyskytují na území České republiky. Během dvou let bylo získáno 81 izolátů Neofabraea, které byly identifikovány pomocí PCR fingerprintingu (primery ERIC 1R a M13-core) a sekvenace ITS, mtSSU a tub2.Výsledky ukázaly, že na území ČR se vyskytují druhy N. alba, N. perennans a Cryptosporiopsis kienholzii.Podle dostupných informací se jedná teprve o druhý nález C. kienholzii v Evropě. Dominantním druhem je jednoznačně N. alba. Jeden izolát (KP4) se nepodařilo určit do druhu. KP4 je velmi blízký C. kienholzii, ale je biologicky i geneticky odlišitelný. Dále byla porovnávána agresivita jednotlivých druhů k plodům jabloně. Nejagresivnější se ukázal být druh N. perennans a kmen KP4, naopak nejméně agresivní je C. kienholzii. Kmeny N. alba (KP36 a KP37), které byly izolovány v latentní fázi ze zdravého plodu a listu jabloně, prokázaly v infekčních testech patogenitu k plodům. Klíčová slova: agresivita, Cryptosporiopsis kienholzii, Dermateaceae, Helotiales, jabloň, Malus, PCR fingerprinting, skládkové choroby. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Možnosti energetického využití dřeva z prořezu jabloní a některých dalších ovocných dřevin
Usťak, Sergej ; Šinko, Jan ; Honzík, Roman
Cílem metodiky je poskytnout zemědělcům, zemědělským poradcům, výrobcům tvarovaných tuhých biopaliv, provozovatelům kotelen na biopaliva, pracovníkům ve výzkumu a zemědělském školství a všem ostatním zájemcům o pěstování a zpracování zemědělské biomasy jako obnovitelného zdroje surovin a energie základní informace o možnostech energetického využití dřeva z prořezu jabloní a některých dalších ovocných dřevin. Její uplatnění v praxi může zajistit ekologicky přijatelné a ekonomicky efektivní využití takového odpadního dřeva. V úvodu metodika poskytuje základní přehled literárních informací ohledně dotčené problematiky. Dále metodika popisuje vlastní výsledky získané v průběhu řešení výzkumného projektu využitelné v praxi a poskytuje jejich chemické, energetické a ekonomické hodnocení. Na závěr uvádí souhrnné hodnocení dosažených výsledků a obecná doporučení pro praxi.
Plný text: PDF
|
host ::
RSS.